Nenechte se odradit počtem mých dětí: mám jich sedm a všechny velmi miluji. Erikovi je 11 let, pak následuje Denis 9, Michal 7, John 5, Andrejka 3, Amy 2 a Ládík se narodil letos v dubnu. Udělala bych pro ně všechno na světě. A právě proto, zahnaná do kouta, vám píši. Protože nechci, aby měly dětství jako já. Přitom mne, na rozdíl od sourozenců, rodiče do děcáku nedali. Ale do minulosti se vracet nechci, se současným partnerem jsme se dokázali dostat skoro z úplného dna a nikdy už tam padnout nechceme. Bojujeme – a snad statečně. Ale, hlavní problém je bydlení. Stačí vyslovit kolik máme dětí a šance na cokoli slušnějšího mizí. Teď bydlíme v Žatci, v polorozpadlém baráku i s mými rodiči. Majitel nám prodlužuje smlouvu vždy na tři měsíce, proto se do žádné rekonstrukce ani nepouštíme. Na nejnutnější opravy bychom měli, ale bojím se, že bychom si to upravili a pak by smlouva skončila... A tak teď situace, do které jsem se už dříve párkrát dostali, dostala hororové rozměry. Všude máme štěnice. Všude! Už tady byla profesionální firma, ale asi jsou někde dole nebo hluboko ve zdech, nevím, moc to prostě nepomohlo. A tak v noci sedím na židli a hlídkuji. Rozsvěcuji, odháním štěnice, ráno počítám kousance. Na některé děti nejdou vůbec, nejvíce je pokousaná Andrejka. Minule jsem jednu odehnala z obličeje mimina. Horor, hrůza. Teď nám však svitla naděje. Dědeček jednoho z mých synů by nám pronajal svůj byt. Vrátili bychom se zpátky do Prahy. Děti by opět měnily školy, školky, partner-otec těch nejmenších-by si jistě hned našel opět práci (tady dělá elektromontážníka a práce se opravdu nebojí) ale to bychom zvládli. Protože však nechci, abychom odsud brali cokoli z našeho zařízení, povlečení či oblečení, právě kvůli štěnicím, budeme na nule. Kromě pračky-nic. Ani lednice, ani sporák, ani nábytek… (Nábytkovou banku jsme jednou vyzkoušeli, měli jsme však smůlu a také jsme si přivezli domů nějakou havěť a od té doby mám asi psychický blok, kterého se nedokážu zbavit.) A já nevím, jak si s tím vším poradit. Děkuji za jakoukoli pomoc.
Andrea Hochmannová, Žatec
Konečnou částku necháváme na vás, dárcích. Sbírka poběží pouze měsíc, jelikož to se rodina právě nastěhuje do zcela prázdného bytu... Začínáme 12. října 2022.
