„Nejdříve mi zemřel 48letý mladší syn a tři měsíce po něm i nemocný manžel. Vyslyšela jsem přání obou mých drahých, abych si urny s jejich popelem nechala doma. Měla jsem u nich zapálenou svíčku, jednou ale při průvanu od ní chytla záclona a vyhořel celý barák,“ popisuje březnový požár paní Julie, které z nepojištěného domečku nezbylo takřka nic. Dobří lidé jí však neopustili, naopak. Nám do NFTP napsala její věrná kamarádka Vlasta Warischová, která nešťastné 71leté Julii pomáhá po stránce psychické i praktické: organizuje finanční pomoc a také stavební práce při likvidaci následků ohně. „Vlasta je moje eso! Ale pomáhají i další-zedníci bratři Lesákovi, paní listonoška Alenka mi darovala lednici, pan Kovařík z motorestu Kukačka mi ihned věnoval mikrovlnku, obec plastová okna, kamarádka ze školy Mirka za mnou jezdí denně až z Bruntálu, navíc mi koupila kamna se sklokeramickou deskou a pomáhají i další. No a hlavní oporou je mi syn s rodinou – se snachou a mými třemi vnučkami. Všichni dělají, co můžou, všem děkuji. Ale stejně pořád brečím, je mi líto, že mne potkalo tolik neštěstí. A to jsem si dříve myslela, že ta moje cukrovka, operace ledviny, páteře je to nejhorší. Kdepak… Ale chci se z toho dostat-šetřím každou korunku, protože nemám vchodové dveře, koupelnu, podlahy, pořád bydlím v malém zadním pokojíku. A nemohu se dočkat až budu mít elektřinu, budu si svítit, budu moci vařit. Ale na elektrorozvody mi chybí asi  50.000 korun, a tak jsem teď v takové pasti“, svěřila se NFTP paní Julie Kopková z Horních Životic na Bruntálsku.

Za zaslání příběhu děkujeme Vlastě Warischové, kamarádce paní Julie