Můj bratr byl vždy veselý a aktivní muž, otec krásné dcery. Tragická autonehoda před pěti lety ale navždy změnila jeho život i život celé naší rodiny. Michael při ní utrpěl závažné poranění mozku a dlouhých 6 měsíců ležel v kómatu. I když nám lékaři nedávali moc nadějí, střídali jsme se u něj každý den a vyprávěli jsme mu rodinné příběhy,  pouštěli oblíbenou hudbu, zpívali oblíbené písně. A stal se zázrak, Michal se nám vrátil a po půl roce nabyl vědomí! Byli jsme nesmírně šťastní a věřili jsme, že má vyhráno. Jenže následkem poranění se mu rozvinula rozsáhlá spasticita. Všechny svaly v těle jsou v neustálém napětí a nedovolují mu žádný pohyb těla. Vzhledem k vytvoření zkrácenin nedokáže již plně natáhnout ruce ani nohy. Můj bratr, který byl vždy velmi společenský a nezávislý, je najednou zcela odkázán na pomoc druhých. Tento způsob života jsme ani my ani bratr nechtěli akceptovat! Po velkém úsilí se nám podařilo dostat Michaela na speciální neurorehabilitaci a přes dřinu a pot přišly malé pokroky a jeho stav se zlepšoval. Začal se obnovovat pohyb v pravé části těla a úchop pravou rukou. Také téměř po dvou letech začal Michael komunikovat. Bohužel však na speciální neurorehabilitace, asistenty (ti alespoň po ránu pomáhají našemu tatínkovi, u kterého Michael žije) a zdravotnické pomůcky už padly všechny naše životní úspory. Jako bývalý OSVČ nemá ani v tomto stavu nárok na invalidní důchod a tak jsme se dostali do zoufalé situace. Michael je neuvěřitelný bojovník, který je sice uvězněný v ochrnutém těle, ale snaží se s obdivuhodnou vůlí dělat pokroky. Prosím, pomozte nám s další neurorehabilitací, kterou pojišťovna neplatí, aby mohl pokračovat ve zlepšování svého fyzického i psychického stavu. Děkujeme mnohokrát.

Jana Kočová, sestra s rodinou, Praha