SOS!!! Sbírka musí být ukončena do pátku 17.4. 2026!!! Aby nepropadla částečná úhrada od VZP.

„V první řadě vás chci poprosit ať mi nevoláte, jelikož jsem němý,“ začínal dopis od Kamila Otčenáška. A protože pana Kamila (49 let) známe nejen my, ale také většina z vás, kteří jste kdysi sledovali televizní pořad, v němž se dostalo pomoci lidem, k nimž byl osud nemilosrdný. Jako v případě Kamila. Muže v nejlepších letech, který sedm měsíců po svatbě dostal mrtvici a jeho šance na přežití byla pouhých 10 %. Zůstal ochrnutý na všechny končetiny, bylo zasaženo řečové centrum i svaly které zajišťují kousání. Od té doby byl uzamčen ve vlastním těle. Paměť a inteligence zůstaly zachovány, nemohl se však hýbat, polykat, mluvit. Mrkáním očí ovšem dokázal zásluhou důmyslného přístroje napsat mail, dorozumět se s okolím!!!  A tak jsme této jeho dovednosti využili také, zaslali Kamilovi otázky a on nám odepsal. Věříme, že rozhovor vás nejen zaujme, ale také osloví a Kamilovi pomůžete. Děkujeme.

Chodítko od dárců NFTP (https://nftp.cz/potrebuji-pomoc/6-kamil-otcenasek), kteří vám na něj kdysi přispěli, ještě funguje? Je užitečné?

Nemohu ho už, žel, používat. Za léta intenzivního používání, hlavně ke trénování stoje, je už povolené a jelikož bylo skládací, necítil jsem se už v něm bezpečně. Za druhé nedokáži se pustit do stoje s nezkušenou osobou nebo s mou obětavou 80letou maminkou. Proto mám zájem o tento vozík. který má funkci vertikalizace. Ale, samozřejmě, nemám na něj.

Bydlíte pořád v Cakově? Ve stejném domě, jako při natáčení pořadu s Terezou Pergnerovou, kde vás poznala široká veřejnost?

Ano bydlím v Cakově, ve stejném domě, který se snažím i po ukončení pořadu udržovat v pěkném stavu a nadále zvelebovat. Kupříkladu jsem čerpal státní dotaci k zateplení štítu od souseda, stropu v kuchyni, na solární ohřev vody. Musel jsem prodat rozdělané auto- veterána, co byl v garáži a za ty peníze pak upravil zahradu, ať je s ní je co nejméně práce.

Kdo vám vaří, pere, uklízí?

V týdnu beru obědy z jídelny v Bohuslavicích a o víkendu mi uvaří máma, která je mi velkou oporou. Kdo mi pere? Na dopoledne mám pečovatelku, co mě připraví a dá na vozík. Pak následuje cvičení na motomedu, tudíž to má paní pečovatelka čas zapnout pračku, vyndat nádobí z myčky, pořešit co je třeba.  Úklid? Dvakrát za rok dojde paní, co uklízí profesionálně a ta dá do pořádku celý dům-umyje okna, vymění záclony atd.

No a potom jsem sestřičky naučil, že můžou v mezích dělat cokoliv, ale musí po sobě dát věci do pořádku, jelikož já to nezvládnu. Příklad: uvařte si kafe – ale dejte nádobí po sobě do myčky. Střídá se u mě zhruba 20 sester a doufám, že se cítí u mě dobře. Když přijde někdo z rodiny, a uzná, že je něco potřeba doladit, tak pomůže také. Vyluxovat a vytřít podlahu zvládám sám robotickým vysavače.

Zvládáte tedy bydlení v baráku? Nebo už vás někdy napadne, že byste nejraději bydlel v něčem menším, kde byste se nemusel o nic starat …

Musím to zvládat, dokud to půjde budu chtít žít doma . Celý dům si zařizuji tak, ať v něm můžu co nejvíc fungovat sám. Hodně věcí, co potřebuji k trochu kvalitnímu životu, mám na ovládání telefonem-zámek dveří, záclony, světla, el.  topení, ventilátor a další. Také vchodové dveře jsou upravené tak, že je sám otevřu i zavřu, zamknu a vyjedu ven. 

Napsal jste, že byste potřeboval na elektrický invalidní vozík, který „disponuje funkcemi co výrazně zlepší mou kvalitu života“. Jaké to jsou funkce? A jak konkrétně by přispěly ke zlepšení kvality Vašeho života?

Ten vozík, jehož jistou část hradí pojišťovna, má v první řadě možnost položit mě do úplné roviny. Také má pohyblivou stupačku, kterou ocením při bolestech nohou, kdy si s nimi pohnu do polohy, co je mi v ten okamžik příjemná a také ji využiju při otékání nohou. Dnes je to tak že pokud mě začnou bolet záda nebo zadek či nohy – musím počkat, než někdo přijde a změní mou polohu.

Další funkce je vertikální zvednutí podsedáku-když se nemůžu někam dostat. Nakloní sedadlo při jízdě z kopce ať nesjedu, má odpružení, což s přibývajícím věkem ocení hlavně má záda a jako bonus mě i postaví nejen u cvičení, ale i ve volné chvíli. 

Co se ve Vašem životě nejvíce změnilo od doby, kdy byl odvysílán „Váš“ díl Mise nový domov?

Úplně všechno! 

* Používám dotykový telefon!

* Používám hůlku (prodlouženou ruku), kterou si podám, co potřebuji. 

* Pomalu začínám verbálně komunikovat. Sice pomalu, ale domluvím se. Řeknu si, co potřebuji.

* Dokážu bydlet v domě sám, veškeré věci si zařídím. Od léků přes administrativu u lékaře, kompenzační pomůcky, nákup, pojištění, úřady, platby, zajištění služeb atd. Dopravu autem řeším s rodinou (hlavně s mou sestrou), anebo s kamarády. Jsem v duševní rovnováze, a to je nejvíc. 

Momentálně bych nic výrazně neměnil.  Je hodně pracné se udržet doma a nejít do ústavu, ale já jsem byl člověk, který nebyl zvyklý ležet a to, že mám povinnosti, mi udržuje čistou mysl. Nemám čas na deprese. Nemám ani léky na psychiku, prostě vážím si toho, co je. Bylo hůř!!

Víme ovšem, že jste se s paní Zdenou rozvedli… Jste v kontaktu? I s jejími syny, kteří byli pro vás tenkrát jako vlastní?

S paní jsem rozveden a momentálně nic nového nehledám.  Potřebuji si udělat pořádek v životě. Poslední roky byly náročné a dostali mě metr pod dno -jak rozpad vztahu, tak nemoc. Paní odešla a jelikož v tu dobu nebyla péče o mne zcela pokryta, asi měsíc zůstala část na mé mamce. Já řešil agentury a nevěděl co bude dál. Agentury jako Charita Litovel, Global Olomouc nebo Sestřičky Olomouc mi vyšly vstříc a situace se ustálila. 

S paní jsem v kontaktu minimálně, jelikož máme každý jiný náhled na život, každý máme jiné hodnoty. A kluci? Ti mají u mě dveře vždy otevřené. Jsem s nimi v kontaktu. Zdenda dokonce psal o mém onemocnění práci do školy. 

S pozdravem, přáním krásného dne a s poděkováním, že jsem se mohl s důvěrou obrátit o pomoc na vás a dárce, kterým věřím

Kamil Otčenášek, Senice na Hané – Cakov