Můj syn Jakub prodělal jako sedmiletý o Vánocích 2022 cévní mozkovou příhodu. Chystali jsme se k babičce na tradiční štědrovečerní večeři, ale Jakubovi se z postele vůbec nechtělo. Když z ní po poledni konečně vylezl, cestou na WC divně zakopával, pak se netrefil do dveří. Poté si pravou botu nazul na levou nohu a levou na pravou. Babička bydlí od nás 10 min pěšky, nějak jsme to zvládli, ale situace se zhoršovala – Jakub mluvil hrozně tiše, spíše kuňkal. Navíc začal dělat hrozně divné obličeje. To už jsme na nic nečekali a švagr nás odvezl do motolské nemocnice... Když se chtěl jít Jakub vyčůrat – upadl, a to pak hned začal kolotoč. Jedno vyšetření za druhým, antibiotika, antivirotika, ale levá půlka těla mého malého syna zůstávala ochrnutá, nemohl ani mluvit. Týden bojoval o život... Teprve druhá magnetická rezonance potvrdila mozkovou příhodu, lumbálka pak boreliózu. V Motole jsme zůstali přes dva měsíce, protože hned tam byla zahájena intenzivní fyzioterapie. Pak hned následovaly dva měsíce v lázních. Jakub má adhd, ve speciální škole má naprosto supr paní učitelku i paní asistentku (měl skvělé pedagožky vždy, od školky počínaje), také děti se k němu chovají hezky, ale nechodí tam rád. Nechce v podstatě nikam, neumí se delší dobu soustředit, nejraději by byl jenom doma a abych já byla u něj. Ani v noci neusne sám, musím být při něm, hrozně se na mne v té nemocnici upnul. Jeho otec se něj nezajímá (není ani v rodném listě, takže ani nic neplatí), jednou za čas zavolá, naslibuje, že mu pošle nějakou hračku – a malý dodneška čeká... Ani cvičit se mu nechce, nejraději by hrál fotbal. To se dokáže přinutit vstát z vozíku, ale stejně tu levou nožičku za sebou jen tak táhne, a pak často upadne. Já mu však říkám, že když bude hodně cvičit, určitě se to zlepší. Jenomže – já mám invalidní důchod II. stupně a na pravidelné rehabilitace Jakuba mi v poslední době peníze scházejí... Proto se obracím s prosbou na vás: ta rehabilitace poblíž našeho bytu stojí měsíčně kolem 5.000 a kdybych ji mohla Jakubovi uhradit na pár měsíců, věřím, že by dokázal vozík opustit i na delší vzdálenost. Aspoň párkrát si do toho míče kopnout... Děkuji vám za nás oba.

Iveta Sovová, Praha 9

Pozn. NFTP: Osud Jakuba nás hodně zasáhl... A protože vám věříme, rozhodli jsme se vyhlásit veřejnou sbírku na částku, která by mu zajistila pravidelnou rehabiitaci na jeden rok. Děkujeme, že to cítíte stejně.