Synovi jsem vybrala jméno Petr, protože to v řečtině znamená kámen či skála. Jeho život se však vyvíjí plně jinou cestou... Ze začátku vypadalo vše jak z romantického filmu-s jeho tátou jsme se poznali přes seznamku, na první rande přijel motorkou! Modrooký blonďák na velké motorce! Moji rodiče byli od začátku hodně ostražití, já však byla zamilovaná. Odstěhovali jsme se do jiného města, ale čas dával za pravdu mým rodičům. Když byly malému Péťovi tři měsíce, nezbyla mi jiná možnost, než se k našim vrátit. A spolu pak nervózně sledovat, co Péťu trápí, jaká nemoc se u něj vyvíjí. V těchto dnech oslavil už 16. narozeniny. Diagnózu známe – je to atypický autista, u kterého je, i přes medikaci, zvýšená agresivita. Situace se trochu zklidnila teď v květnu, když se mi pronájem 1+1 podařilo vyměnit za 2+1, takže má více prostoru, kde si hrát například s tím nejjednodušším legem. Nebo v rámci hry s oblíbenými vojáčky vytvořit bojovou linii z izolepy a oblepit s ní celý byt. Nevěřím, že může mít nějaká domácnost vyšší spotřebu tohoto materiálu. Minule polepil zdi proto, že z něj byl Spiderman. Manuálně je dost zručný, ještě když můj taťka žil, tak mu pomáhal stavět kůlnu, s mojí mámou pekl koláče či palačinky. Největším problémém je však ta agrese. Něco se mu začne nelíbil a už mluví nezastavitelně hrozně sprostě, už si trhá vlásky, tříská hlavou o zeď, no a už mně i několikrát zmátil. To je pak jediná možnost-utíkat na chodbu. Byl už několikrát na léčení, i a táborech, vozila jsem ho vlakem do Hradce na internátní školu, protože mezi lidmi je moc rád, ale to už nejde. Nemá rád prudké změny. Například když si chce hrát - nikdo ho nepřesvědčí, že musíme někam jít. Když chce večer v devět pizzu- musí jí mít. Někdy si ten záchvat sám uvědomí a po jeho odeznění mi říká: „Maminko, já za to nemůžu, zase tady byl ten zlý Péťa.“ To jsem pak na kolenou. Dýchala bych za něj, ale tady asi není pomoci. Vím, že miluje, když s námi někdy můj mladší brácha někam vyrazí, proto mne napadlo, zda byste nám nemohli pomoci. Já sice pracuji, roznáším letáky, ale to nestačí na to, abych dopřála mému synovi týden někde v chatce u rybníka, nebo v nějakém penzionu blízko vody, kde by nám bylo spolu určitě dobře. Děkuji vám.

 Věra Svobodová, Nový Bor