Jsem 79letá babička, která už má 6 pravnoučat, ale hlavně – 4 vnoučata ve vlastní péči. Už sedm let – nejmenšímu byly dva roky, nejstarší deset. Rok poté, co nám, prarodičům, byli svěřené do péče, chtěl můj muž přeběhnout přes silnici – a srazilo ho auto. Zůstala jsem na vnoučata sama a bylo to hodně hodně těžké. Určitě se ptáte, kde mají rodiče. No, jejich máma je tam, kde za ní můžeme jednou měsíc a věříme, že ji co nejdříve pustí. Tři děti mají tátu Nigérijce, ale ani jeden z otců se o děti nezajímá. Myslím, že ten nigérijský na nás nemá vůbec kontakt. Trochu vám představím svá vnoučata: Chantalce je 17 a učí se za kuchařku. Ty mladší doprovázím každý den do školy – zatím jim to ještě nevadí: Quentin (13) bude chtít na průmyslovku a poradí se s paní učitelkou, na jakou, Pamelce je 10, Dinovi 9. Kvůli bytu jsme odjeli ze Svitav, tady v Bílině nám syn sehnal pronájem 3+1, který je ale v dost dezolátním stavu a platím za něj i s energiemi a internetem přes dvacet tisíc. Máme podanou i žádost o městský byt, ale zatím to nevyšlo. Z OSPODu k nám chodí na kontrolu každý měsíc a myslím, že jsou s mojí péčí velmi spokojeni. Také se školou mám pravidelný kontakt, doktory máme také dobré. Z vnoučat mám radost, jsou hezké, učí se dobře, ale stejně jsem ráda, že dvakrát týdně k nám chodí učitelé na doučování. Děti mají obědy ve škole, ale i tak vařím každý den. Telefony mají jen ty starší, mladší ještě ne, peníze potřebujeme na jiné věci. Neteř, která mi hodně pomáhá, už pro ně někde půjčila postele, Chantalka má v dětském pokoji vlastní válendu. Já spím na rozbité sedačce v obýváku. Pokaždé, kdy se v ní tam uprostřed udělá taková díra, vstanu, napravím to a pokouším se spát dál. Peru dvakrát týdně a mám strach, že nám pračka už nevydrží dlouho, lednice už je taky stará. Ale největší problém mám teď s tím, že se nám úplně rozpadla skříň na prádlo. Když se mne někdo zeptá, co je nejtěžší v péči o čtyři ještě poměrně malé děti, dost se mi ta otázka nelíbí. Jak nejtěžší? Nic není těžké, když někoho milujete. Protože vše, pokud jde o děti, musím zvládnout. Ale na některé věci jsem slabá. Proto bych vás moc ráda poprosila o příspěvek na to, abych mohla vnoučatům v mé péči zajistit hezký domov. Děkuji.

Maria Mačáková, Bílina